Dobrý večer ve spolek. Ano jsem tu pořát ta čůza, která má sebevražedný keci. Dneska jsem byla se svou kamarádkou, která mi opravdu přirostla k srdci víc než jsem tušila, že je možné. Je to jedna z mála lidí, kteří vás milují i když s nimi netrávíte moc času, milují vás takový jaký jste. Mám štěstí, já vím teď zním trochu jako blázen páč jeden článek o tom jak mě to tu nebaví a druhý, že mám štěstí. Nevím co mám dělat lidi jsem v háji večer si lehnu a najednou mi začnou padat slzy na polštář a já tam prostě ležim bulim a broukám si písničky. Asi nejsem schopná už psát články, které Vám něco dají, nebo vás zaujmou, ale neštve mě to. Možná i proto, že sem nikdo nechodí a já to tu mám jako takový veřejno neveřejný deníček.
Slibuju, že se polepšim, konečně dopíšu svojí "knihu" a budu se snažit plodit něco užitečného. Zatim se mějte hezky a neberte si příklad ze mě a mích depresí :) Vaše Natálie.
Zde hledá